...aneb několik vybraných technik na ukázku, že i s takovým protivníkem se dá pracovat...

Znáte to? Blíží se situace, kde budeme vystaveni psychickému tlaku takzvaného momentálního výkonu. Jistěže jsme se dobře a svědomitě připravovali, nic jsme nepodcenili. Ať už je to veřejně vystoupení, prezentace před kolegy či klienty, nebo zkouška na vysoké škole. Očekáváme neúměrný stres a tváří v tvář situaci musíme v daném časovém limitu obstát se svými vědomostmi nebo výkonem.

A hlavně nezklamat!

Jak to udělat, aby se člověk dokázal koncentrovat, oslnit přítomné a ještě si své vystoupení náležitě užil?

Existují techniky, které jsou celkem spolehlivé. Vlastně jde o souhrn určitých cvičeni a uvědomělou práci sama se sebou. V následujících bodech se pokusíme některé tyto techniky popsat tak, aby byly aplikovatelné i bez zásahu odborného lektora. Na hlubší a cílenější práci je samozřejmě váš kouč dobrá volba. Neboť vám nastaví vaše osobní zrcadlo a problém se zacílí mnohem přesněji a precizněji.

Dech je základní lidskou funkcí, kterou si mnozí ani neuvědomujeme. Dýcháme prostě automaticky. Přitom uvědomělý dech nám může vyřešit tolik důležitých věcí. Tréma je jedním z nich. Naučíme se základní hluboké dýchání a na tomto základě si osvojíme koncentraci, která vychází z tohoto dýchání. Jedná se o hluboký dech. Z anatomie víme, že základ správného a koordinovaného dýchání je jeden příčně pruhovaný sval, který se nazývá bránice. Má tu zajímavou vlastnost, že se dá jeho činnost ovlivnit tréninkem.

Jde o to, naučit se správně nadechnout a také koordinovaně vydechovat.

Správný nádech, velmi zjednodušeně, ale celkem přesně můžeme pozorovat v sedě na židli. Opřeme si ruce o kolena, uvolníme ramena a hlavu volně pustíme dolů, abychom nenamáhali krční páteř. V této poloze nám oči padnou přímo do bodu těsně pod pupkem. Soustředíme se na toto místo a pozorujeme, že vlivem nádechu i výdechu se v tomto místě břicho samovolně vydouvá a splaskává. Pracuje samo a my se můžeme jen dívat. Snažíme si uvědomit to místo, kde se sval pohybuje a fixujeme ho svým vnitřním zrakem. Z tohoto počátečního cvičení vychází potom celá řada cvičení navazujících, která ale již potřebují kontrolu zkušeného lektora. Nicméně už tato poloha je sama o sobě natolik zklidňující a koncentrující, že pokud před výkonem takto v klidu posedíte a prodýcháte si několik minut, rozhodně vám to hodně pomůže. Vypadá to velmi jednoduše, ale zkuste si opravdu soustředit se okem i vnitřním zrakem pouze na váš dech a na místo, kam proudí. Vytlačte z hlavy všechny obavy i jiné stresující myšlenky a zkuste takto vydržet. Uvidíte, že to chce trochu cvik i zapojit vůli, ale že se takové zklidnění vyplatí. Prodýchání celého trupu má ještě jeden pozitivní účinek a to je následné okysličení organismu. Kyslík je životně důležitý pro organismus, nejcitlivější k nedostatku je centrální nervový systém. Takže je jasné, že takové cvičení správně provedené má na zklidnění a následnou koncentraci přímý vliv. A tudíž i na náš důležitý výkon.

Někomu opravdu hodně pomůže, když se v prostředí, kde se necítí dobře, v duchu přenese někam jinam, do úplně jiné situace, tam, kde se mu líbí a kde to má rád. To vyvolá libé pocity, které rozhodně mohou zmírnit ty, které vyvolala situace aktuální a nevyhnutelná. Tato technika se dá použít hlavně tehdy, jsme-li nuceni někde čekat delší dobu a tudíž se trápit a tím ztrácet drahocennou energii prostě není efektivní.

Je lepší se pokusit nalézt si příjemné místo a zasnít se.

Čas se tím výrazně urychlí, my zkrotíme svou splašenou psychiku a navíc ještě zrelaxujeme.

Víte jak se chová mořská sasanka? Najde si své místečko úplně bokem od všech ostatních někde na skalisku a tam si v klidu vegetuje. S nikým tam dole se neporovnává, žije si svým vlastním životem. A přesně tak to udělejte vy. Nejlepší je se izolovat v nějakém koutku a promýšlet v klidu, co potřebujeme. Založit si svůj výkon výhradně na sobě sama.

Nesrovnávejte si potutelným pohledem, jak je na tom asi ten či onen, vše je vždy úplně jinak, než se zdá.

Rozhodně není ani dobré probírat s vystresovanými kolegy, kteří také sdílí náš prostor, rozhovory typu co se ještě může stát hrozného. Porovnávat budou jiní, my máme za úkol podat náš výkon co nejlépe a také originalita se cení. Možná budeme překvapeni, jak dobře jsme nakonec v porovnání s ostatními obstáli.

Neztuhnout!

Tak totiž reaguje tělo velmi často v případě napětí. Dobrou a účinnou pomocí je protahování, kroužení v bocích, kroužení hlavou, různé předklony i lehké cviky s prsty na končetinách. Ti, kteří praktikují třeba jógu mají v tomto ohledu více zkušeností a nejspíš budou své tělo lehce procvičovat zcela intuitivně. Ale pravidlo zní, hlavně neztuhnout! To působí velice nepěkně už při příchodu do akce a každý to na vás pozná. Vaše zatuhlé a křečovité tělo vás prozradí. Uvolňovat se až během výkonu je už poněkud pozdě a minimálně začátek, který by měl být nejvíce přesvědčivý, vám vaše zatuhlost zcela znehodnotí.



Je velmi důležité mít představu o tom, jak byste měli vlastně při daném vystoupení zapůsobit na publikum, porotu či zkouškovou komisi. Podle typu vaší akce.

Je výborné si vizualizovat předem, jaký průběh by to dané vystoupení mělo mít.

Klidně i do detailů a hlavně i s emocemi. Pusťte tam vaši suverenitu, přehled nad situací, ostrovtip, lehkost, dobrý dojem, okouzlení i třeba vaši velkou radost, že všechno bylo tak dobře provedeno a vše se tak výborně povedlo. Můžete takto smýšlet i v posteli před usnutím, pokud vám to dělá dobře.

Můžete se tím doslova bavit, představovat si nějakého významného hosta v publiku, nebo vítězku miss world, kterou máte přímo před sebou a ona vás nesmírně obdivuje.

Své fantazii neklaďte meze a odlehčete celou závažnost. Odbouráváte tím mimo jiné svůj strach a ten je největší nepřítel.



Ve své podstatě to není naše neschopnost nebo nepřipravenost, ale strach a obavy, ty nás srazí a následně paralizují. Kvůli nim potom výkon podáme i navzdory pečlivé přípravě na pouhých 20% a mrzí nás to. Však to známe všichni, jak jsme vyšli z těch důležitých dveří po vystoupení, vše jsme pokazili díky tomu strachu a přesně jsme věděli, že kdyby nás tam pustili teď ještě jednou, už bychom věděli, už bychom fakt byli připraveni.

Ale omyl, žádné “ještě jednou” neexistuje, životní situace se nedají přetočit nazpět. Musíme výkon podat tady a teď a proto je dobré vědět, jak na to.

 

Komentáře